LYŽAŘSKÝ KURZ 2017

V pondělí 27. února se studenti prvního ročníku, společně s některými studenty druhého ročníku a studentkou z třetího ročníku vydali vlakem přes Liberec a Tanvald do Kořenova, na chatu Zvonice. Po ubytování následoval průzkum okolí-místní les, sjezdovka, na kterou vyrážíme zítra, autobusová zastávka, obchod pro případ nouze a udělali jsme si i výlet na rozhlednu Štěpánka s výjimečně krásným výhledem na Ještěd a okolí pod Jizerskými horami. Nakonec jsme postavili "oborového" sněhuláka.

V úterý 28. února jsme začali rozcvičkou a během podél lesa. Po snídani jsme se vydali na svah, kde jsme zdokonalovali svůj dosavadní styl a sjezdové lyžování. Po obědě následoval odpočinek, po kterém jsme opět vyrazili na svah, kde jsme strávili celé odpoledne trénováním. Po večeři jsme "rozebrali" naši jízdu na videu a vysvětlili jsme si chyby a co je třeba zlepšit. Dále jsme měli přednášku o Horské záchranné službě od pana Masaříka, který nám představil dopravu, výbavu, a záchranu zraněných na horách.

Ve středu 1. března jsme už tradičně začali rozcvičkou a během okolo lesa. Po snídani jsme si vyzvedli balíček se stravou až do večeře a vyrazili jsme na sjezdovku U Čápa, kde jsme ještě probrali styly sjezdu na mírnější sjezdovce, bezpečný pohyb a po obědě jsme šli na to. Posunuli jsme tak úroveň našich dosavadních schopností na jiný level a už jsme si jízdu i užívali. Dokonce jsme si všichni dali závod ve slalomu, který byl pro nás vyvrcholením. Po zhodnocení učitelů a instruktora jsme se pak odebrali pěšky na základnu, kde jsme zhlédli naše pády a jízdu na videích.

Ve čtvrtek 2. března jsme jako vyrazili opět na rozcvičku obvyklým způsobem jako předchozí dny a po té pro nás začala nová etapa boje, snahy a tréninku. Slovo běžky se pro některé z nás stalo poprvé v životě hmatatelným. Pádu hluboko pod sníh se snad nikdo z nás nevyvaroval, ale po čase jsme všichni začali jízdu ovládat. Jak se říká "jen trénink rodí mistry." Výlet na rozhlednu Štěpánka měl jinou atmosféru na běžkách než pěšky. Po místních "kopečkách" jsme tak najeli skoro 20km a zastávku na stanici Horské Záchranné služby jsme zvládli cestou. Na základnu jsme se vrátili všichni, ale večer se vyvedlo počasí, tak jsme samozřejmě všichni vyrazili na Noční orientační běh po okolí. Nikdo se neztratil ani ho nesežral žádný medvěd, jak nás místní strašili.

V pátek 3. března jsme jako obvykle začali rozcvičkou a během okolo lesa. Hned po snídani jsme vyrazili trénovat na odpolední závody na běžkách. Vyzkoušeli jsme si veškeré základní styly a trénovali na okruhu až do oběda. Po obědě nás čekal závod. Dorazili jsme na Vyhlídku pod Štěpánkou, projeli jsme si trasu tam a zpátky a po té každý z nás vyrazil kupředu. Opět jsme úspěšně dojeli všichni a někteří v překvapivě dobrých časech. Takže "mission completed".
Po večeři následovala odměna-karneval a po něm diskotéka. Našel se tu hasič, zdravotní sestra, vlk a lední medvěd, siamská dvojčata, krásný princ anebo "mužnější ženy".

Sobota 4. března začala, jak jinak než rozcvičkou. Byla ovšem maličko jiná než ty předchozí. Za těch pár dní na chatě jsme totiž zaujali svými aktivitami slečny z letního tábora, které s námi sdílely chatu a tak se rozhodly rozcvičku s námi absolvovat. Po snídani jsme hned vyrazili na sněžnice na nedalekou louku, kde si to každý z nás vyzkoušel. No a nebyli bychom to my, kdyby jsme neuspořádali závod. Trasu určenou panem Stasem jsme proběhli, proplazili, prováleli a prodrápali každý až do cíle a o legraci opravdu nebyla nouze. Opět někteří překvapili svým výsledným časem. 

Po obědě jsme se pustili do trénování uzlů a po té nám pan Pleva udělal přednášku o vybavení a chování na horách, nejen v ČR ale i na horách v zahraničí, protože má sám mnoho zkušeností z výprav na Mont Blanc, Matterhorn a další. Ukázal nám základní výbavu, kterou s sebou horolezci nosí a pověděl pár svých zážitků. Následovala večeře a po ní vyhlášení těch nejlepších z nás, kteří dosáhli nejlepších výsledku ve všech disciplínách, kterými jsme prošli. To nejočekávanější přišlo ihned po té. Každý z nás dostal svůj absolventský list, na důkaz toho, že jsme všichni všechno zvládli. Za odměnu jsme pak pořádali diskotéku v duchu rozlučky.

V neděli 5. března jsme hned po snídani balili. Před chatou jsme ještě společně vyhodnotili kurz a pod vedením pana Plevy, pod vedením pana Stasa jsme se vydali na nádraží, odkud Vám posíláme pozdrav. Jsme tam všichni, tak jako na pondělní fotce a to je nejdůležitější. Teď už víme, že "abyste uspěli, musí být Vaše touha po úspěchu větší než strach z neúspěchu."